V hlubokých lesích mezi Kopřivnou a Bohdíkovem je ukryta zřícenina Nového Hradu. Kdysi patřil k největším moravským hradům, zub času však na něm hlodá bezmála pět století.
Kompletní informace o zřícenině hradu najdete na www.novyhrad.cz.
|
| Historie Nového hradu: | Nový Hrad u Hanušovic byl založen pravděpodobně v první čtvrtině 14. století. Jeho úkolem bylo chránit důležitou obchodní stezku z Moravy do Slezska. V literatuře je zmiňován jako Nový Hrad u Kopřivné, u Šumperka, též jako Neuhaus, Furchtenberg (hrozivý hrad - to rozsahem opevnění), Gabelsberg (rozsochatec).
Byl založen jako drobný strážní hrádek, s mohutnou útočištnou věží (bergfritem) kruhového půdorysu o síle zdiva 5 m. K bergfritu přiléhalo miniaturní nádvoří a skromný palác. Stavebník a původní majitel hradu je neznámý. Před rokem 1360 získal hrad i s přilehlými obcemi moravský markrabě Jan Jindřich a v následujících letech z něj velkorysými stavbami učinil významný opěrný bod na okraji rozlehlé zeměpanské domény. V letech 1360-1375 byl Nový Hrad vybaven opevněním, které nemá v českých zemích obdoby. Součástí opevnění bylo šest velkých hranolových polootevřených věží (bašt), které působí spíše dojmem městského opevnění. Z této doby také pochází první písemná zmínka o hradu - v roce 1374 se připomíná Václav z Mladějova jako purkrabí na Novém Hradě. |
|
| Rekonstrukce pravděpodobné podoby hradu: |  |
V roce 1423 dostal Nový Hrad jako léno katolík Beneš z Valdštejna. Někdy v této době proběhlo druhé významné rozšíření hradu. Hrad dostal další pás opevnění s drobnými otevřenými baštami, který nahradil starší palisádu. Nově ohrazená plocha předhradí mohla poskytnout dostatek ploch pro táboření vojenských oddílů, působících odtud v bouřlivých dobách 15. století.
Dalším vlastníkem Nového Hradu byl Benešův nevlastní bratr Bernart z Cimburka, proslulý válečník, který získal Nový Hrad roku 1437. Pokud nebyl mimo zemi na četných válečných výpravách, sídlil právě na Novém Hradě a sem také stahoval získanou kořist. Četné soudní půhony té doby ukazují, že byl pro okolní šlechtice sousedem velmi nepříjemným a z Nového Hradu podnikal četné přepady jejich majetku. Kolem roku 1450 vstoupil Bernart z Cimburka do služeb Řádu německých rytířů, a protože dlouhodobě pobýval v Prusku, postoupil v roce 1455 Nový Hrad Janu Tunklovi z Brníčka. | |
 |  |  |  | |
| Po jeho smrti hrad zdědil jeho syn Jiří Tunkl z Brníčka a Zábřehu. Ten proslul jako zakladatel četných rybníků na Zábřežsku a také jako nemilosrdný pán svých poddaných. V bojích o českou korunu mezi králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem stál Jiří Tunkl na straně českého krále. Ačkoliv se nedochovaly konkrétní zprávy o dobývání hradu, došlo k němu zřejmě v roce 1471, za ofenzívy uherských vojsk proti Tunklovým hradům Brníčku, Bludovu a Rabštejnu. Všechny tyto hrady byly dobyty a vydrancovány, způsob obléhání s využitím dělostřelby a vycvičené pěchoty byl již tehdy velmi účinný. Je také možné, že Jiří Tunkl neměl dostatek vojáků potřebných k obraně tolika hradů najednou. V každém případě nepřítel ocenil kvalitu opevnění hradu, neboť mu stálo za to pobořit celé úseky hradeb a hlavní věž roztrhat cenným střelným prachem, jen aby tuto pevnost zlikvidoval. V roce 1504, kdy byli již novými majiteli panství Žerotínové, se připomíná jako "hrad zbořený" a "zámek pustý". | |
| Etapy vývoje Nového hradu: | |
A. První etapa: jádro hradu („Forchtenberg" cca 1314 - 1330)
B. Druhá etapa: vznik druhého a třetího hradebního okruhu, vnějších hlídkových věží a hradního paláce („Nový hrad" cca 1371 - 1374)
C. Třetí etapa: uzavření dolního hradu vysokou hradbou, zesílenou čtvercovými baštami (po roku 1420)
D. Čtvrtá etapa: vznik opevnění první a druhé brány (kolem r. 1440 - 1444) | |
|
 | |
| Současnost Nového hradu: | |
Díky své odlehlé poloze nebyl Nový Hrad rozebrán obyvateli okolních vesnic na stavbu chalup. Dominantu zříceniny tvoří šest vysokých hranolových bašt a dvě zachovalé brány. Bašty jsou propojeny fragmenty hradeb, místy se zachovalým cimbuřím. Zdi paláce a útočištné věže jsou zachovány do úrovně 1. patra, jsou však překryty troskami věže a jen náznakově vystupují z okolního terénu. Tajemství hradního jádra poodhalí až budoucí archeologický průzkum.
Majitelem hradu a přilehlých pozemků jsou potomci po pánech ze Žerotína, kteří drželi hrad od počátku 16. století až do 2. světové války. Současní majitelé mají velký zájem na celkové rehabilitaci hradního areálu a podporují činnost Spolku přátel Nového Hradu. Snahou Spolku přátel Nového Hradu je uchování této cenné památky pro příští generace a její opětovné začlenění do kulturního povědomí národa. | |
 | |
| Přístup ke zřícenině: | |
Ke zřícenině se můžete dostat ze tří směrů. Ze západu z obce Raškova z JZ z Bohdíkova a z JV od Kopřivné:
Z Raškova začíná výstup u vlakové zastávky Raškov, odtud pokračujte ke zřícenině po žluté značce 1,3 km. Jedná se o výstup na vrchol kopce, ale nijak náročný.
Z Bohdíkova od vlakového nádraží vede zelená turistická značka, zřícenina je odtud vzdálena asi 5km.
Z Kopřivné vede modrá turistická značka M 11 přes osadu Lužná (2km) a dále příjemnou cestou stále dolů asi 1 km, pak následuje asi 500 m stoupání k rozcestí turistických cest a odtud je to už jen 300 m. | |
 |  | |
| Jak k Novému Hradu dojedete: | |
|
Automobilem:
z Jeseníku: po silnici II/369 přes Lipovou-lázně, Ramzovské sedlo, Hanušovice do Raškova (směr Bohdíkov, Ruda na Moravou), v Raškově nechte stát auto u pěšího železného mostu přes řeku Moravu, popř. někde poblíž a pokračujte pěšky k železniční zastávce Raškov a dále po žluté značce ze zřícenině.
ze Šumperka: na poslení světelné křižovatce (ve směru na Jeseník) odbočte doleva na silnici II/446 směrem na Hanušovice a pokračujte do obce Kopřivná. Zde nechte automobil a pokračujte dále pěšky po modré značce.
z Bruntálu (Opavy, Ostravy): po silnici I/11 pře Rýmařov do Šumperka, dále viz cesta ze Šumperka.
Vlakem:
Na trase Olomouc (Brno, Praha) - Hanušovice - Jeseník (přes Zábřeh na Moravě), vystupte na vlakovém nádraží Bohdíkov, odtud pokračujte po zelené značce (5 km). Místní vlakové spoje zastavují i na vlakové zastávce Raškov, odtud je to ke zřícenině po žluté značce 1,3 km.
Autobusem:
Z autobusového náraží v Šumperku jezdí časté spoje do Hanušovic. Zastavte na autobusové zastávce "Kopřivná, Lužná", odtud pokračujte pěšky po modré značce (1,8 km). |
|
| Vlaková zastávka v Raškově - cesta na Nový hrad: | |
 |  |
|
Blízké služby, zajímavosti nebo jiné objekty |
| | Ubytování | | | Turistika | | | | | | | | | | | | | |
Mapa umístění - na objekt směřuje červená šipka
Mapa umístění 1:50 000 - na objekt směřuje červená šipka
|
Automapa
Ortofotomapa
Turistická mapa
Fotogalerie
