Mapy turystyczne | Fotogaleria | Usługi komórkove | Temperatury | Webkamery |
Last minut | Szukam noclegi | Propozyc. handlowe | Miejsca pracy | Zapoznanie w górach |
Wybrać obszar |
||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
Zřícenina hradu Rychleby leží 4 km jihozápadně od Javorníka na nepřístupném skalnatém výběžku Přilbového vrchu, spadajícího prudce do údolí Račího potoka.
Poloha hradu: Hrad patří k těm středověkým opevněním, o jejichž existenci nejsou písemné zprávy. Ani jméno hradu není původní. Němci jej daleko později začali nazývat Reichenstein podle pohoří, jehož hlavní hřbet se táhne od města Reichensteinu až k Pomezí. Protože již v 19. století nazval A.V.Šembera tento horský hřbet Rychleby, užívá se tohoto jména i pro hrad. Vejčitý půdorys hradu byl přizpůsoben terénu stejně jako opevnění. Vchod vedl ze severní strany přes hluboký příkop, překlenutý padacím mostem, do čtvercové vstupní brány. Ta tvořila součást hradeb, jimiž byl hrad obehnán na severní a východní straně. Ve východní části byly hradby dokonce dvojité a odtud vedla úzká brána do vlastního nádvoří. Hned proti vchodu stála mohutná válcová věž o průměru 10 m se zdmi až 4 m silnými. Těsně za ní byla menší věž, jejíž účel je nejasný. Na nádvoří se uchovaly zbytky dvou obytných budov obdélníkového tvaru. Jedna přiléhala k hradbám na východní straně a byla nepodsklepená, druhá na severní straně měla sklep 4 m hluboký. Nad hlubokou strží do údolí Račího potoka se tyčila hlídková věž, podle zbytků základového zdiva rovněž válcová. Mimo hradby byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, ležící skoro 3 metry pod úrovní hradu. Sloužily patrně jako konírny. Historie Rychleb: Kdy byl hrad postaven, nelze přesně určit. Někteří místní historikové kladli jeho počátky do 12. století a spojovali jej s hradem Karpensteinem v Kladsku, který patříval rodu Glubošů a to na základě nálezu erbu na obytném paláci. Podle stavební struktury lze však říci, že hrad patří nejdříve do druhé poloviny 13. století. Jedna dosti nepřesná zpráva uvádí, že olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo vypravil na počátku 16. století proti hradu, ovládanému rytířskými lapky, silné vojsko, které jej dobylo a zbořilo. Jisté je, že někdy na přelomu 15. a 16. století, pravděpodobně v důsledku odlehlé polohy a jako nepohodlný, byl opuštěn a pomalu se změnil ve zříceniny. Zříceninu hradu Rychleb opravili na počátku 20. století místní milovníci historie podle svých představ o vzhledu středověkých hradů. Zdi, patrné již jen v základech, podstatně zvýšili a místy do nich dosti libovolně zasadili okenní rámy, nalezené v sutinách. Ke zříceninám hlídkové věže přistavěli kamenné schody. Podobně upravili i zříceninu hlavní věže. Při této romantické úpravě zřícenin, kdy mohlo dojít i k částečnému porušení původního půdorysu, bylo nalezeno velké množství předmětů denní potřeby, z nichž větší část se však ztratila. Ke zvláštnostem patří tzv. destičková zbroj ze 14. století, dále zde byly objeveny zámky, dveřní kování, podkovy, hroty k šípům i groš z doby Jana Lucemburského. Zbytky keramiky svědčí o tom, že hrad byl obýván ještě v 15. století. (Zdroj: Jeseníky - Turistický průvodce ČSFR, Olympia, 1991) |
|
||